PROSTOR OTEVŘÍT SÁM SEBOU - SÁM SEBE OTEVŘÍT PROSTOREM

Nádvoří Domu pánů z Kunštátu se po většinu dne stalo útočištěm příjemného překvapení v programu letošního festivalu. Studenti z Ateliéru performance na FaVu dokázali oživit daný prostor existencí na hraně divadla a výtvarného umění. Zpočátku se sice renesanční prostor jen pomalu odíval do světů, které nabízely existence jako světlo, lump, tulák, pozorovatel, princezna, bůh, opilec, úspěšný nebo šéf a jeho odpovědnost, ale postupem času si tyto “živé objekty” s hmatatelnými i nehmatatelnými stopami jejich bytí podmanily celý prostor. Docházelo k všestrannému souznění. Strávil jsem na místě něco přes dvě hodiny, během kterých jsem mohl důkladně pozorovat proces pronikání diváka do kompozice místa, času, objektů a živých lidí, kterou performance nabízela.
Nejprve klidně pozorujete zpovzdálí a snažíte se pochopit, o co vlastně jde. Poté vám začne vadit, že nevidíte detaily, a tak se vydáte do prostoru. Pomalým tempem počínáte hledat (v tu dobu mylně) to nejzajímavější, co vám performance nabízí, přičemž se nevědomky začnete stávat součástí samotného dění. Když si to však uvědomíte, přijde vám to samozřejmé a přirozené. Nakonec vás neviditelné vibrování okamžiku pohltí a vy si uvědomíte, že to skutečně nejzajímavější je přijmout tuto nabídku a stát se autentickou součástí performance. Úplně klidně a bez ostychu.
Zní to možná trochu neuvěřitelně, ale myslím, že i nemnoho dalších návštěvníků této pozoruhodné performance by mi dalo za pravdu. Stačilo si jen připustit existenci tohoto “aktu” a sama sebe v něm.

Jakub Cír